Minule jsem se potrápil s realizací principu zobrazení charakteristik součástek na CR…Tube starého osciloskopu. Na Y...Tube to najdete pod poetickým názvem octopus curves. Pokud si uvědomíte, že v režimu X/Y je osciloskop vlastně elektronická kreslící tabulka, tak si na ni můžete nakreslit úplně cokoliv, třeba pomocí arduina i poskakující panáčky.

Za pouhý týden vytvořil tým na Oxfordské univerzitě a King's College London jednoduchý ventilátor, který by mohl v rámci Velké Británie a světového boje proti koronaviru zachránit tisíce životů. OxVent je rychlý prototyp ventilátoru, který by mohl pomoci lidem dýchat.

V minulém díle jsem se na základě zažitého stereotypu dopustil chyby a na základě předem utvořeného názoru i následujících chybných závěrů. Chybu jsem sice objevil ještě před uveřejněním, ale nechal jsem to tak. Pokud jste na chybu přišli, gratuluji. Pokud ne, můžete to před dalším čtením ještě zkusit…

Vějíř výstupních charakteristik tranzistoru jsou podobně jako hysterezní smyčka feromagnetického jádra či voltampérová charakteristika PN přechodu obrázky, které dobře zná každý elektronik. Jejich odměření je pracné, ale počítačová simulace je naopak jednoduchá a rychlá.

Na úvod bych si dovolil provokativní otázku je lepší analog nebo digital? Odpověď je dnes asi jasná, je dobojováno a svět je digitální. Ale neplatí to absolutně. Analogový princip má i v dnešní době v něčem navrch.

Dvacítka nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů získala ocenění ve 22. ročníku prestižní vědecké soutěže Cena Wernera von Siemense.

Tým Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze (FEL) spolupracující s kolegy z univerzit v Pensylvánii a v New Yorku na soutěži Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge vybojoval první místo za stavění zdi pomocí dronů, stříbro za likvidaci definovaných cílů (balónků) a nejcennější je pro tým zlatá medaile v kompletním závodu Grand Challenge.

Startup Show je vyvrcholením programu Green Light, který pomáhá rozjezdu zajímavých nápadů. V rámci show se představí také další startupy.

Praktické řešení výuky programování průmyslových robotů nabízí společnost KUKA v rámci projektu ready2_educate.  Vysoká škola v Karlsruhe používá v této souvislosti čtyři školící buňky, ve kterých se učí budoucí inženýři řídit automatické pomocníky.