Raketa startovala z indického vesmírného střediska Satish Dhawan. Nanosatelit VZLUSAT-1 vyvinuli čeští odborníci pod vedením Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu v Praze (VZLÚ), mezi nimiž je i tým PilsenCUBE z katedry aplikované elektroniky a telekomunikací Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni.

Náplní mise je testování a ověření několika unikátních českých technologií, např. rentgenové optiky na principu račího oka s pixelovým detektorem částic, kompozitních materiálů pro radiační stínění či koutového odražeče. Satelit bude také plnit úkoly v rámci mezinárodního projektu QB50, zabývajícího se výzkumem termosféry Země.  Na satelitu je nainstalován belgicko-německý přístroj experimentu FIPEX pro měření aktivity atomárního kyslíku a povrchové teploty.

Jádrem aktivit plzeňského týmu je komunikační a povelovací subsystém satelitu, který zahrnuje i pozemní řídicí středisko PilsenCUBE na Fakultě elektrotechnické ZČU, jehož anténní systém je viditelný již z dálky.

Fotografie, které nám tým poskytl, ukazují, že proti středisku řízení kosmických misí v Houstonu se podmínky ještě trochu liší, ale podobné fotografie vidíme v galeriích řady úspěšných firem, když ukazují, jak před třiceti lety začínaly.

 „Start satelitu je pro náš tým významným milníkem v jeho již 13 let trvajících vesmírných aktivitách. Kromě zmíněného nanosatelitu zahrnují také pikosatelit PilsenCUBE, vyvíjený s podporou projektu Grantové agentury ČR, a jeho novou připravovanou verzi PilsenCUBE II,“ uvádí vedoucí výzkumného týmu Jiří Masopust. Nová verze pikosatelitu by mohla vzniknout díky přislíbené finanční dotaci města Plzně a významně podpoří technické vzdělávání studentů v regionu a jejich provázání s výzkumnými a průmyslovými partnery v oblasti kosmických technologií v ČR i zahraničí. Na úspěšné navázání komunikace naváže zprovozňování jednotlivých subsystémů satelitu a provádění plánovaných experimentů.

Kromě VZLÚ se do projektu také zapojily další výzkumné instituce a technologické firmy (Rigaku, ČVUT, 5M, HVM Plasma, IST, TTS). Na financování projektu se kromě zmíněných institucí podílela také Technologická agentura ČR a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR formou institucionální podpory.

Aktuální informace ke startu rakety s českou družicí je možné nalézt na stránkách VZLUSAT-1.