Největší motivací studentů ke studiu na zkoumaných sedmi technicky zaměřených středních školách v Kraji Vysočina je zájem o daný obor. Od studia samotného očekávají získání teoretických znalostí a možnost získat zaměstnání. Odbornou praxi by chtělo absolvovat devět z deseti studentů. V názorech na to, zda má být praxe placená, nebo zda na odměně nezáleží, se však školy rozcházejí. Žáci všech sedmi středních škol by rádi využili možnost sponzorovaného studia se závazkem nastoupit po skončení školy do sponzorské firmy. Vyplývá to z analýzy středního technického vzdělávání v Kraji Vysočina zpracované analytickou společností CEEC Research ve spolupráci s Krajem Vysočina a společností Cooper Standard.
Primární motivací žáků ke studiu na technicky zaměřených středních školách v Kraji Vysočina je zájem o obor a fakt, že je dané zaměření studia baví. Na stupnici od jedné do pěti, kde jednička představuje klíčový faktor při rozhodování o studiu, dali žáci tomuto zdůvodnění průměrnou známku 2,13. Na tomto názoru se přitom shodlo šest středních škol ze sedmi. Pro studenty sedmé ze škol je pak hlavní motivací ke studiu možnost získat odborné vzdělání již po ukončení střední školy (2,30 bodu). Nejméně se na rozhodování o studiu naopak podílela eventualita, že se daný žák nedostal na jiný obor (známka 4,33).
"Fakt, že hlavní motivací proč studovat technické obory je samotný zájem o ně, nás velice těší. Pouze člověk, který něco dělá z vlastního přesvědčení, může dosáhnout nadprůměrných výsledků. V náročných oblastech techniky to platí dvojnásob. Proto jsme rádi, že žáci přicházejí s cílem techniku zvládnout a my se snažíme dát jim za to šanci stát se opravdovým odborníkem ve svém oboru," uvádí Ing. Zdeněk Borůvka, ředitel SPŠ Třebíč.
„Skvělou zprávou pro technické školy v kraji je, že žáky jejich vybrané obory baví a studují se zájmem o obor. Méně dobrá informace je, že většinou se jedná o žáky, kteří již prošli několikerým výběrem na jiných školách. Nejdříve na víceletých gymnáziích, potom v klasických 4letých gymnáziích a lyceích, a teprve po tomto prosetí se objevují žáci na maturitních oborech technických škol a až poté na oborech učebních. Přitom právě v technických oborech bychom potřebovali žáky kreativní a přemýšlivé, neboť technika kráčí vpřed mílovými kroky a naši řemeslníci a technici ji jen těžko dohánějí. Naši učňové každoročně jezdí ve spolupráci s německou hospodářskou komorou na stáže do německých firem. Vždy jsou tam velice chváleni za odbornost, ale vždy mají problém s komunikací v cizím jazyce. Studijně lepší žáci by se v řemeslných oborech uplatnili skvěle a mohli bychom potvrdit pověst o zlatých českých ručičkách,“ rozebírá situaci Mgr. Ivo Teplý, ředitel SOŠ Nové Město na Moravě.
Od studia na střední technické škole studenti očekávají, že získají jednak teoretické znalosti ve vybraném oboru a také možnost najít práci buď již při studiu, nebo po jeho dokončení. Na stupnici od jedné do pěti, kde jednička představuje maximálně důležitý faktor pro přínosnost studia, těmto faktorům žáci škol v průměru přiřadili známky 1,91, respektive 1,99. Studenti tří škol přitom nejvíce preferují získání teoretických znalostí, čtyři školy naopak za nejdůležitější považují možnost získat při studiu relevantní odbornou praxi (2,01 bodu). Za nejméně důležitou je na všech sedmi školách považována možnost rozšíření vlastních jazykových znalostí (známka 2,78).
„Naše škola se zaměřuje na úzkou spolupráci se zaměstnavateli z regionu. Nabízíme studentům možnost provozní praxe ve firmách pro další rozvoj jejich odborných znalostí a dovedností. Nejlepší z nich mají dokonce možnost využít stipendijní programy, které jim firmy ve spolupráci se školou nabízejí. Výzkum potvrdil, že naši studenti tyto možnosti oceňují, a dobré je i to, že většina z nich chce v regionu zůstat i po ukončení studia. Potěšitelný je pro nás i fakt, že odborná i teoretická výuka plní očekávání našich studentů,“ uvádí Mgr. Luděk Benák, ředitel VOŠ, OA a SOUT Chotěboř.
"Snažíme se propagovat a nabízet naše vzdělávací obory společně se zaměstnavateli v našem regionu, nabízíme vzdělání a zároveň uplatnění. S výhodami technického vzdělání je důležité začít seznamovat žáky základních škol již v nižších ročnících a přilákat je na atraktivní moderní technologie a zařízení. V současnosti máme velkou podporu zřizovatele, médií a vzhledem k nedostatku pracovních sil i podporu firem. Praxe žáků se snažíme v maximální míře přenášet do reálného pracovního prostředí firem a společně tuto část výuky neustále zkvalitňovat. Většina firem se snaží našim žákům vytvářet příjemné pracovní podmínky tak, aby po ukončení vzdělávání k nim rádi nastoupili do pracovního poměru," říká Ing. Jaroslav Kletečka, ředitel VOŠ a SPŠ Žďár nad Sázavou.
Odborné praxi jednoznačně patří klíčová role při výuce, což dokládá i fakt, že devět studentů z deseti (92 procent) má zájem o získání praxe v některé z firem. V názorech na druh praxe jsou však jednotlivé školy rozděleny. Zatímco čtyři z nich mají zájem jen o placenou praxi, tři střední školy mají o praxi zájem bez ohledu na finanční ohodnocení. Možnost využít studium sponzorované jednou z firem a závazek nastoupit do dané firmy po skončení studia by využily dvě třetiny (64 procent) studentů, přičemž na tomto názoru se shodlo všech sedm středních škol. „Vedle sponzorovaného studia, které se do povědomí studentů dostává především v posledních letech, je tu ještě jeden faktor ovlivňující zásadním způsobem výběr studijního oboru. Kraj Vysočina štědře podporuje vybrané technické obory prospěchovými i motivačními stipendii. Ročně je za tímto účelem vyčleněna částka zhruba 3,5 miliónu korun. Tato praxe se nám osvědčila a jsme přesvědčeni (a čísla toto přesvědčení podporují) že i finanční pomoc formou stipendií je jedním z faktorů, který při volbě budoucího povolání rozhoduje,“ sdílí poznatek z praxe Jana Fialová, radní Kraje Vysočina pro oblast školství, mládeže a sportu.
„Dnes si žádná SŠ nedovede představit svou činnost bez spolupráce s firmami. A není to jen otázka stipendijních programů, včetně toho krajského. Problémem je fakt, že zejména o některé tříleté obory není za strany žáků ZŠ takový zájem, který by uspokojil poptávku firem po dané profesi. V posledních letech se dostáváme do situace, že kdybychom uspokojili požadavky firem na praxe žáků, neměli by učitelé odborného výcviku koho učit. A skutečnost, že největší motivací studentů pro vystudování technicky zaměřených středních škol v Kraji Vysočina je zájem o daný obor, nás může jen těšit,“ popisuje situaci Mgr. Váca, zástupce ředitele SŠPTA Jihlava.
„Výsledky výzkumu napovídají, že povědomí o uplatnitelnosti technických oborů se v očích veřejnosti stále zvyšuje. Uchazeči o studium, jejich rodiče a okolí mají informace o potřebě technicky vzdělaných absolventů. Z tohoto hlediska se snažíme poskytnout našim žákům co nejlepší zázemí pro odborný výcvik a odborné praxe ve spolupráci s regionálními partnery, abychom jejich požadavky naplnili a připravili je dokonale na reálné podmínky skutečného pracovního života,“ vysvětluje Mgr. Miroslav Novák, ředitel VOŠ a SOŠ Bystřice nad Perštejnem.
„Jsme velmi rádi, že se s naším mottem "Odbornost má budoucnost" ztotožňuje stále více žáků a jejich rodičů. S příchodem žáků na naši školu se krédo snažíme v maximální možné míře naplňovat, což by bez odborné praxe ve spolupracujících firmách nebylo možné zajistit,“ dodává Pavel Hlaváček, ředitel SPŠ a SOU Pelhřimov.
