Jste zde

Osciloskop jako voltmetr

Chtěl jsem si koupit multimetr a bylo to jako obvykle, obrovské množství typů třeba i od jednoho výrobce a u každého něco chybělo. Jakoby se ve fabrice domluvili. Tady přidáme tohle, ale ubereme tohleto. První typ, který by splňoval mé požadavky, stál 15000. Tak jsem jako obvykle v hobymarketu mezi kytkama vzal hračku za 250 korun. A kalkulačky taky přihazuji manželce v Bille mezi rohlíky

Nevím, jak to kdysi doopravdy bylo s procesory SX a DX. Ale tradovalo se, že levnější bez jednotky s pohyblivou čárkou byl vlastně ten dražší, kterému jako poslední výrobní krok byla jednotka odpojena (u 386tek to ale bylo něco se sběrnicemi uvnitř). Každopádně u kalkulaček z Billy tomu tak opravdu bylo. Měly stejný vnitřek jako dražší modely, jen vědecké funkce nebyly zpřístupněny. Nicméně funkce šly vyvolat, pokud se člověk smířil s tím, že neměl popis na tlačítkách. Na nějaké konferenci nám přenášející sdělil, že u některých přístrojů se upgrade vlastností měřicích přístrojů provádí softwarově. Tj. zákazník zaplatí a obdrží kód, který odblokuje další funkce. Tak něco takového má i levná čínská hračka osciloskop DSO138.

 

Koupil jsem si kdysi už sestavený osciloskop na aukru za pár stovek. Netvrdím proto, že ta skrytá funkce je stále dostupná, protože nevím, zda výrobce mezitím neudělal upgrade software, aby to zablokoval. Osciloskop sice nemá příliš dobré parametry ale nf pásmo 20Hz až 20kHz (max 200kHz) pokryje i pro neharmonické signály. Ovšem jako voltmetr měřicí skutečnou efektivní hodnotu TRMS od milivoltů po volty a ještě s barevným displejem zobrazujícím průběh měřeného napětí je to luxusní hračka. A současně zobrazuje kmitočet, střídu, maximum, střední hodnotu i rozkmit. Můj exemplář má špatně nastavenou nulu (Vavr), ale předpokládám, že by to šlo doladit podle návodu. Obdélníky jsou velmi náročné na zobrazení, protože v sobě skrývají velké množství vyšších harmonických složek u kterých klesá amplituda ve spektru pomalu. Ale výsledek u tohoto osciloskopu vypadá přijatelně i na 30kHz.

Pravda ovládaní je příšerné a přesnost asi nebude velký zázrak, ale ta často zapotřebí není. Mnohem důležitější je vidět co člověk měří. Zda třeba výstup zesilovače už není v limitaci, nebo zda to celé nekmitá. A je to TRMS voltmetr s barevným displejem s doplňkovými funkcemi. Kolik by asi stálo to samé v profi provedení? Mimochodem výrobci dražších multimetrů už objevili, že v mobilním světě se už pokročilo od Nokie 3310 s černobílým LCD a existuje i barevný OLED. Takže u nejdražších multimetrů už můžete mít taky barvičky stejně jako u čínské hračky (tam samozřejmě OLED není, spotřeba se neřeší). Tento osciloskop se dá použít i jako osciloskop velmi pomalých dějů, třeba na sledování pomalého vybíjení kondenzátoru.

To naopak v zapojení použitý čínský generátor je příšernost, která může mít při odpojeném signálu při klikacím nastavování parametru signálu na výstupu klidně 20 voltů stejnosměrných a to i při vypnuté stejnosměrné složce. Může to být samozřejmě vada kusu a ne konstrukce. Osvědčilo se proto naopak stejnosměrný posuv nechat zapnutý a nastavit hodnotu podle voltmetru na nulu. Na stole mám i klasické RC generátory a dopňují se. Jednomu nejedou spodní rozsahy a druhému nefunguje vršek. Nicméně pro kontrolu milivoltů jsou vhodnější než čínský DDS generátor.

RC generátor je klasické koncepce s Wienovým článkem podle principu Hewlett Packard i s tou žárovkou uvnitř a má samozřejmě i pěkné harmonické napětí. Myslím si, že čínská hračka obstála velmi dobře. Navíc se dodává i jako stavebnice. To multimetr z hobymarketu má nejnižší rozsah dvě stě voltů.

Kdysi dávno jsem se strašně zklamal koupí multimetru, který uměl i decibely. To sice uměl, ale jen do 400Hz. Což bývala magická hranice přes kterou výrobci nešli. Taky měl automatickou změnu rozsahů. Ani s tím jsem neudělal dobrou zkušenost. Prodavač mi prodal číselně správné odpory, ale spletl se o 3 řády (asi místo kiloohmu megaohmy). Rychle jsem to zkontroloval multimetrem, číslo sedělo, ale značky řádu na kraji displeje jsem si nevšiml a teprve nefunkčnost zapojení mne upozornila, že je něco špatně. A s obyčejným přepínačem by se to nestalo. Ovšem vrcholem bylo propojení s počítačem. Chtěl jsem si udělat celodenní monitoring napětí v zásuvce. Všechno fungovalo, ale protože napětí se moc neměnilo, přístroj s funkcí autooff se po pár minutách vypnul a bylo po měření. I když výrobci u levných přístrojů stále odmítají garantovat vyšší kmitočty, situace se výrazně zlepšila.

Přijde mi to jako velmi dobrý výsledek i pro tu žlutou hračku. Kdysi mne hodně překvapilo, že klasické laboratorní kostky měří i jiné kmitočty než síťové. A na závěr opět jeden vysokonapěťový fórek rozvodu energie neviditelnými drátky. A ten časovač až příště.

A Myšák se včera urazil, že se v článku neobjevil. Tvrdí, že umí počasí předpovídat lépe než v Klementinu. Když vyleze nejvýš, bude pěkně.

Hodnocení článku: