Jste zde

Trialverze, demoverze Tinypro a pohled do minulosti

Na základě reakce ke stahování programu dnes trochu odbočím. Můj kolega, který část života věnoval koním, má hlášku: “Darovanému koni i ze zadku voní“. Demoverze programů mají zaujmout, umožnit vyzkoušení a nalákat ke koupi. Programy bývaly drahé, takže pokud člověk nechtěl krást, zbývaly demoverze.

Firma Designsoft asi nechce zaniknout jako Spectrum-Soft s MicroCapem, takže musí prodávat. Verze TI byl mimořádný počin, dostanete zdarma ostrou téměř neomezenou verzi, kterou firma Texas Instruments zaplatila, aby mohla prezentovat své integrované obvody zákazníkům. Takže otravné vyplňování formuláře s tím, že potvrzovací email může skončit ve spamovém koši je drobnost. Jako ZIP se zadává PSČ.

Určitě si stáhněte i ten MicroCap, nevadí, že ho dnes nevyužijete, instalačky z internetu zmizí. A v minulém století program stával 5000 dolarů a ke spuštštění byl zapotřebí hardwerový klíč Takže všichni šmudlali svá zapojení ve studentské free verzi bez knihoven součástek. Loni skoro všechny verze po ukončení činnosti firma uvolnila k volnému použití. Mohu to ilustrovat i na stránkách TinyPro. Když vyplníte formulář a opatrní si samozřejmě mohou vymyslet identitu a založit konspirační email, tak zjistíte, že mezi staršími verzemi je to jak po boji. Prostě chybí a navíc spousta odkazů na stažení stejně nikam nevede. Strávil jsem s tím spoustu času, abych zjistil, že programátoři dodatečně doplnili restrikce i do starších zbylých demoverzí, takže i ty jsou dnes k ničemu. S jedinou výjimkou a tou je Itálie. Pokud se chcete zúčastnit malé lekce Italštiny, stáhněte si úplně nejstarší verzi na stránce jako pozdrav z minulého století. Po instalaci se instalační balíček o velikosti tří disket rozbalí a zabere program 17M diskového prostoru (avanti-vyplnit nacionále a firmu-avanti-avanti-součástky DIN-avanti-avanti a kliknout na ikonu Tinademo). Předpokládám, že stejně jako výrazně lepší anglická demoverze šestky se dá po okopírování spustit kdekoliv i bez instalace.

A koneckonců můžeme udělat ještě hlubší skok v čase do doby, kdy po éře osmibitových počítačů nastal ve výpočetní technice skok uvedením Personal Computer IBM compatible. Berte to jako další argument, proč tolik propagují zrovna TinuPro a MicroCap, jsou to programy s opravdovou tradicí a i ten Workbench existoval už v době DOSu. Před dvaceti lety jsem ještě dokázal posbírat v zakoutích internetu instalačky demoverzí pro operační systém DOS. Toho MicroCapu je opravdu škoda. Skončil loni dvanáctou verzí a kromě jedničky mám asi celou sérii, takže stahujte, instalačky nebudou :-). Takhle ty programy kdysi dávno vypadaly.

Pro ilustraci ukáži, co umí i stará demoverze 5.5. Italská retroverze zvládá multimediální mód a má to spoustu nachystaných jednoduchých příkladů, které se přetahují až do současnosti. To je taky důležité, protože pokud se s takovým programem člověk setká poprvé, je to dobré vodítko, co od toho vůbec může očekávat. Pro ilustraci jsem spustil soubor čítače a dnes vyzkoušel, zda zmiňovaný VLC player opravdu dokáže sejmout video ve formátu pro YouTube a umí.

Je zachována kompatibilita souboru směrem nahoru, takže jako příklad si můžete z té italské demoverze verze 5.5 otevřít soubor v Tinapro TI 9.3 i když je od sebe dělí 20 let. Opačně to asi nepůjde. Jako příklad zkusíme typické zapojení astabilního klopného obvodu s časovačem 555. Kondenzátor (zelený průběh) se exponenciálně nabíjí přes 2 odpory na 2/3 napájecího napětí a pak se přes jeden odpor vybíjí na 1/3 tohoto napětí. Třetiny jsou dány vnitřním děličem napětí 5k/5k/5k anebo u CMOS verze 100k/100k/100k.

Multimediální režim TinyPro nesahá bohužel EWB5 ani po kolena. U EWB se neřešilo, kterou analýzu má člověk zvolit, prostě se propojily součástky, zapojily se měřicí přístroje a vpravo nahoře se zapnul vypínač a program se přizpůsobil situaci. V časovém srovnání je vidět přesnější vykreslení hran výstupních obdélníků u novější verze, ale je to pravděpodobně dáno jen vnitřním nastavením. Ani za ty roky se v nabídce analýzy Transient neobjevila naprosto samozřejmá volba možnosti kroku časové osy, což stejnosměrná i střídavá analýza má. Nastavení kroku simulace je přitom normální vlastnost SPICE algoritmů. A dodnes jsou proto některé časové průběhy kostrbaté. MicroCap má adaptivní krok vypočtu reagující na křivost průběhu signálu. Další dlouho přetrvávající chybou programátorů neelektroniků byla záměna stupňů a radiánu v argumentu funkce sinus. A opravdu je rozdíl, když se místo 3,14 dosadí při výpočtu 180 stupňů. Kdysi jsem jim psal na jejich podporu maily s upozorněním na chyby, ale ignorovali to. Ale protože „darovanému koni

Neznám jiný simulační program, který by odvozoval vzorečky pro přenos filtru. Kdybyste nahradili kondenzátor odporem, spočítá program správně samozřejme i klasický odporový dělič W(s) = R2/(R1+R2). Musí být nastaven vstupní generátor jako sinus. Nevím zda už to uměla Tina v dobách DOSu (černý retročtverec), ale vzoreček je tam v tlustém rámečku úplně stejný. V té době byl u nas totiž asi pouze MicroCap. Obrovský skok byla následující šestka a od té doby je to už jen evoluce. Aktuálně je myslím dvanáctá verze. Šestka v původní demoverzi umí i fázorové diagramy a těmi se po tomto výletu do historie vrátíme zpět k filtrům. Program má uvnitř pravděpodobně přednastavený harmonický průběh kosinus. Takže je zapotřebí si trochu pohrát s počátečním fázovým posuvem, aby se následný diagram fázorů natočil dle zvyklostí. To znamená fázor napětí na odporu ve shodě se společnou veličinou kterou je proud, přijde na vodorovnou osu. Napětí na kondenzátoru se zpožďuje za proudem o čtvrt periody, tedy o 90°. Výsledné napětí je vektorový součet. Každá šipka představuje jednu vlnovku a otáčejí se naznačeným směrem (matematicky kladném). Irfanview je především prohlížeč fotografií a ne grafický editor a tak jsem kružnici netrefil úplně přesně. Zvolil jsem schválně mezní kmitočet 159 Hz, takže diagram má tvar čtverce. Podobně jako v matematice při rozvoji sinusovky z jednotkové kružnice se fázory otáčejí a jejich výška, kreslí sinusovky, Grafy nejsou slícované a ani v měřítku. To by musely mít vlnovky rozkmit průměru kružnice. Mám na to někde pěknou animaci.

Pro filtry je důležité, že při mezním kmitočtu má fázorák tvar čtverce. Bude-li mít vstupní napětí amplitudu 1V, budou mít odpor i kondenzátor napětí shodně . Spočítá se to podle Pythagorovy věty, nebo funkce kosinus. Fázový posuv bude buď 45° na jednu nebo 45° na druhou stranu. Mezi oběma pak bude devadesát stupňů,viz už uvedené video kruhové základny pro osciloskop. Takže ještě jednou ať je to názorné. Průběhy na obrazovce odpovídají béžové a zelené čáře. V titulním obrázku videa, je naznačeno, jak by se dalo odečíst napětí a perioda. A z periody pak dopočítat kmitočet.

A na závěr pro odlehčení ještě příspěvek kocoura. Myšák vám může nabídnout pro zajímavost spoustu simulačních programů z minulého století. Součástí knihy bývalo lisované cédéčko. Já dodávám, že bohužel Tinapro 6 je až z roku 2003, takže nic použitelného na cédečku není. Není to reklama, nemám z toho peníze a vydavatelství BEN už asi i zaniklo. Takže reproduktorové výhybky až příště.

Přílohy: 
PřílohaVelikost
Package icon obvody.zip5.32 KB
Hodnocení článku: