Podobných skvělých nápadů a technických řešení byla v průběhu letošního ročníku soutěže robotických konstrukcí pro žáky základních a středních škol celá řada. FM chce soutěží u dětí podchytit zájem o tvořivost, techniku a programování. V KyberRobotu letos zápolilo 42 týmů a 50 dětí. „Cílíme na děti zapálené pro robotiku a techniku jako takovou. Promýšlením technických řešení a přípravou vlastních modelů strávili soutěžící spoustu času a jsme moc rádi, že si na soutěžní prezentaci ukrojili jeden den z víkendu,“ řekl děkan FM Josef Černohorský.
Na začátku zmíněný projekt mikroskleníku Auskle je společným výtvorem Filipa Reslera a Petra Špirky ze Základní školy Dobrovského v Lanškrouně. Konstruktéři zvítězili v kategorii Robot, pomocník lidí – starší žáci a získali i Cenu Dětské univerzity. „Náš automatický skleník je řízen mikropočítačem Micro:bit a podle naměřených hodnot upravuje podmínky ve skleníku. Takže skleník třeba zatopí nebo otevře okno. Všechny informace se zobrazují tady na displeji,“ předvádějí mladí tvůrci a programátoři všechny „vychytávky“ svého výtvoru. „Loni jsme tu měli automatické terárium, tak jsme se chtěli posunout zase někam dál. Napadlo nás pro změnu usnadnit lidem práci při pěstování rostlin,“ vysvětlují Filip a Petr.
Auskle, robotický skleník Petra Špirky a Filipa Reslera zvítězil v kategorii Robot, pomocník lidí – starší žáci a získal i Cenu Dětské univerzity. Foto: Adam Pluhař, TUL
Na druhém místě v kategorii Robot, pomocník lidí – starší žáci skončil Josef Pícha ze ZŠ Aloisina Výšina v Liberci s automatem na nápoje Sodomat. Ani on není nováčkem, loni získal zvláštní cenu poroty za robota, který umí přehrát písně podle barev a vlní se do rytmu. Na dělené třetí příčce se letos umístil Richard Antonický z libereckého Gymnázia Jeronýmova s Medibotem pro automatické dávkování léků a Filip Vyroubal ze ZŠ Švermova Liberec se svým robotem pro obsluhu chytrých skladů.
Děti musejí své roboty předvést porotě. Porotci hodnotí nejen kreativitu, ale i způsob představení nápadu a konstrukce. V aule a v učebně soutěžící prezentují zapojení robota a systém ovládání. Vystoupení před porotou čeká i děti, které soutěží v kategorii mladších žáků. To, co těmto menším konstruktérům chybí v prezentacích, dohánějí svým zápalem. Stolní fotbal předvádí František Mareš, jenž přijel s partou kamarádů a spolužáků z technického kroužku při Základní škole Dobrovského v Lanškrouně. „S táhly otáčejí motorky řízené mikropočítači. Můžu dát i gól. Napadlo mě to na dovolené, kde byl stolní fotbálek. Říkal jsem si, že by hráče mohl řídit robot,“ líčí František Mareš. Na svém robotu pracoval tři měsíce. „Se sestavováním mi pomáhal tatínek, na manuální práci ještě zas tak dobrý nejsem,“ říká František. Jeho stolní fotbal nakonec získává druhé místo.
Žáci z lanškrounské školy v sobotu senzačně posbírali pět cen. „Mám radost, kluky to povzbudí. Všechno to jsou jejich nápady. U nás se na techniku snažíme zaměřovat už od první třídy. Některé děti tak chodí do kroužku i devět let. Od šestého ročníku je to u nás i volitelný předmět,“ vysvětluje úspěch svých svěřenců vedoucí technického kroužku a zástupce ředitele školy Pavel Resler.
V sobotu to nežije jen v aule a jedné z přilehlých učeben, ale rušno je i v prostoru před aulou, kde se odehrávají soutěžní jízdy kategorie B: Autonomní robot – záchranář. Soutěžící pracují na noteboocích a snaží se přimět své pohybující se a blikající roboty, aby prošly bludištěm do cíle. Rozhoduje čas. Také v této kategorii jsou soutěžící i ze vzdálenějších krajů. „Soutěž už za šestnáct let získala renomé,“ říká Miloš Hernych, spoluorganizátor soutěže KyberRobot 2024. „Děti musejí zapojit invenci a opravdu něco vymyslet a vyrobit. A také poznají prostředí univerzity a třeba se k nám budou chtít jednou vrátit už jako studenti. Nebo kamkoliv jinam, ale věříme, že v nich pomáháme pěstovat lásku k technice,“ dodává Miloš Hernych.
