Časopis Electronics Now Byl barevný s profesionální grafikou a se spoustou elektrotechnických inzerátů. A hned ten první celostránkový inzerát lákal ke koupi programu za 299 dolarů,což bylo víc než můj plat. Měl jsem štěstí i na konkrétní číslo, byl tam Teslův transformátor s časovačem 555, fázový závěs atd. Knihovna sice hned od nového roku kvůli ceně časopis přestala odebírat, ale já už byl polapen a podařilo se mi přesvědčit německé zastoupení firmy od Niagarských vodopádů, aby mi zaslalo dvě diskety s německou demoverzí, i když jim muselo být jasné, že z obchodu asi nic nebude. Za legální rozšíření programu v naší republice má zásluhy pan šéfredaktor časopisu DPS Elektronika od A do Z, který ho časem dodal i do naší školy a to v té nejpovedenější verzi EWB5.12.
Chtěl jsem o víkendu demoverzi workbenche nainstalovat, ale nenašel jsem už doma počítač se starším operačním systémem. Tak se aspoň na dobových reklamách pokochejte, jaký skok udělala výpočetní technika v devadesátých letech. Časopisy jsou dnes volně k stažení buď na stránkách americanradiohistory.com a některá čísla jsou i na archive.org, kde lze i bez stahováni pedeefek v časopisech listovat.
I ten teslák s časovačem 555 mne zaujal, málokdo tenkrát věděl, že nějaký Nikola Tesla vůbec byl. V časopise ABC mladých techniků a přírodovědců sice o Teslovi kdysi vyšel komiksový seriál, ale člověk měl pocit, že to spíš patří mezi scifi komiksy Kruanova dobrodružství. Dnes je internet zahlcen konspiračními bláboly o Teslovi a vysokonapěťovou hračku dostanete z Číny za pár korun. Oproti původnímu řešení s časovačem vám ta čína i zahraje modulovaným výbojem vaší oblíbenou písničku.
A podobně lze modulovat i výboje velkých Teslových transformátorů. Obzvlášť působivé je na youtube video dvoupásmové soustavy pekelných koček (hellcat bipolar Tesla Coil). Na tomto principu modulovaného plazmového výboje se kdysi dělaly i výškové reproduktory Ionophon a obecně plasma speaker je dodnes oblíbenou amatérskou konstrukcí.
Výhodou tohoto řešení byla hrající nehmotná všesměrová jiskra (singing arc), která opravdu zahraje velmi vysoké kmitočty. Nevýhody jsou také jasné: vysoké napěti, rušící sršení vlastního výboje v tichých pasážích a samozřejmě jedovatý ozón. Pokud se vrátím zpět k dvacet let staré reklamě, tak Workbench pod názvem Multisim existuje dodnes. Patří firmě National Instruments a zkusil jsem ho pro kontrolu znovu nainstalovat a vypadá dnes takhle.
Instalace na starém počítači Atom s W7 trvala 62 minut se dvěma restarty a samozřejmě se spoustou dalšího balastu okolo (net framework, NI package manager, NI labview, Python, Microsoft visual C++runtime atd.). A jako bonus mi pak dalším mailem přišel na vyzkoušení astabilní klopný obvod s časovačem 555. Starý 1,6GHz procesor simulací stíhá šnečím tempem. Neměl jsem sílu pronikat do ovládání programu a zjišťovat, zda si tam mohu nakreslit i vlastní zapojení. Nebo mi to dovolí spustit, jak tomu bývalo dřív, jen hotové příklady s nemožností jakékoliv změny ve schématu. Na těch sedm dní trial verze to stejně nestojí za to. Když se to porovná s MicroCapem, který až do konce ignoroval služby Windows či TinouPro… Vím, že darovanému koni na zuby nehleď, ale nedoporučuji. Původní Electronics Workbench měl i velmi intuitivní kreslení schémat, takže jej autoři používali i pro kreslení schémat. Perfektní stránky věnované elektronice a to včetně sekce pro výuku má pan Rod Elliott.
Ve schématu aktivních výhybek nakreslených v programu Electronics Workbench je dokresleno, co mají dělat. V principu se jedná o dolní, pásmovou a horní propust rozdělující frekvenčně akustické pásmo na tři části. A podobná zapojení jsou i na stránkách časopisu Electronics Now.
Sice schémata nakreslil grafik z redakce, ale obrázek přenosových charakteristik je z programu Electronics Workbench. Pro ilustraci elegance řešení starého simulátoru odkazuji na animovaný gif ze svého staršího článku.
Nicméně práce profesionálních grafiků v časopise měla svou nezastupitelnou roli a řekněte viděli jste někdy 3D blokové schéma časovače 555? A dnes není problém rychle si zkontrolovat průběhy napětí na astabilním klopném obvodu. Napětí na kondenzátoru má exponenciální průběh nikoliv lineární trojúhelníčky, jak je na obrázku v časopisu. A velmi užitečné byly grafy-nomogramy pro rychlý návrh součástek zapojení.
A na závěr samozřejmě ještě můj naklonovaný Myšák doporučuje: Tři ze třech kocourů zjistili, že správně se charakteristiky diaku zobrazovaly jen v programu Electronics Workbench 5.12.
A příště snad dořešíme ty slibované výhybky (crossover).
